Vzpomenete si, kdy naposledy jste jen tak seděli úplně sami a v tichu? Kdy jste si dali "pauzu" od všeho a všech? A jak vám v tom bylo? Užívali jste si to anebo jste měli tendenci hned něco dělat, s někým komunikovat nebo si aspoň pustit hudbu?

Ticho není prázdnota – je to prostor, kde plně potkáme sami sebe.

Zaplňujeme život hlukem – konverzací, myšlenkami, rozptylováním.

Co se stane, když se zastavíme?

Když jsme v tichu, neztratíme sami sebe, ale naopak konečně můžeme slyšet to, co tu bylo celou dobu…

Dnešní doba je přehlcená chaosem a hlukem. Hlukem, který si často vytváříme sami – konverzací, rozptylováním se hudbou, televizí nebo podcastem, jen aby nebylo ticho… Ticho, které nám může připadat v porovnání se vším ostatním, nudné nebo dokonce děsivé. Proč? 

Protože ticho přináší prostor vnímat sami sebe, slyšet tlukot vlastního srdce i náš dech, a možná si v tom tichu začneme uvědomovat otázky, které jinak zatlačujeme do pozadí, nebo se objevují odpovědi, které nechceme slyšet… Je často jednodušší řešit problémy všech kolem nás než ty naše vlastní. Víme přesně, co by měli dělat ostatní, ale svoje rozhodnutí udělat nechceme… Protože mohou být nepříjemná, zraňující, vyžadující změnu, možná jsou s nejistým výsledkem nebo nás vedou mimo naší komfortní zónu… a tak raději děláme, že se nic neděje, že nic měnit nechceme a ani to "není potřeba" a raději přehlušujeme sami sebe hlukem a jakoukoli aktivitou.

Zkusme se ticha nebát, a naopak najít v něm svého spojence. Nemusíte nutně meditovat nebo provádět nějakou formální praxi. Stačí se jen na chvilku zastavit, zůstat někde stranou od ostatních. Ztišit se a zvuky, které jsou kolem, vědomě odsunout dozadu nebo je jen nechat plynou a nereagovat na ně. Dovolte si vnímat vlastní dech, i to, co se právě odehrává ve vás – možná je tam nějaké sevření, napětí, bolest, nebo je tam klid, uvolnění, neutrálno… cokoli. Jen si to dovolte vnímat, bez hodnocení. Můžete mít oči zavřené anebo se dívat kolem sebe a nechat se unášet tichem a klidem. Nic neočekávejte, nic nevytvářejte ani nic nehledejte. Zůstaňte takto pár minut nebo i delší čas, podle toho, jak máte prostor. 

Uvidíte, co se stane…

Minimálně se zklidní vaše nervová soustava, která je hlukem neustále stimulována. Díky tomu z vás spadne akutní stres, který v tu chvíli prožíváte, tělo se přepne z modu "utíkej nebo bojuj" do neutrálnějšího nastavení, ztiší se vaše mysl, myšlenky přestanou pádit a třeba se aspoň zpomalí. Vy je pak můžete snadněji uchopit, získat potřebný nadhled nebo odstup a vaše rozhodování bude jasnější a s větší důvěrou.

Nebo když děláte nějakou činnost - vaříte, pracujete, jdete na procházku nebo i při jógové praxi, zkuste odložit ostatní zvuky - televizi, rádio, hudbu a soustředit se jen na tu danou činnost, kterou právě vykonáváte. Možná to bude ze začátku nuda, divné prázdno, ale po čase si na to zvyknete a zjistíte, že se více soustředíte, jste opravdu přítomni v té činnosti a díky tomu jste efektivnější a vlastně podáváte lepší výkon, aniž byste se cítili zahlceni a vyčerpáni. 

Když tato "setkání s tichem" budete dělat pravidelně  a dlouhodobě (ideálně každý den aspoň na chvilku), začnete pracovat s chronickým stresem – najednou budete více vnímat vaše tělo a jeho potřeby odpočinku nebo pohybu, budete lépe spát, zlepší se trávení i vaše reakce v náročných situacích. A mnoho dalšího. A to za pokus stojí, ne? 

A navíc… je to úplně zadarmo :-)